Když na vánoční nákupy, tak s láskou…

DAR je něco cenného nebo žádoucího, co se prostřednictvím darování dobrovolně převádí do vlastnictví obdarovaného – a to bez protihodnoty“. A to je přesně to, oč tu kráčí. Vánoční svátky a Vánoce, s nimi spojený ten nejkrásnější večer v roce, kdy dětem chodí dávat dárky Ježíšek, jsou ve smyslu lásky, štěstí a radosti. Když chcete někomu udělat radost a podarujete jej. Ať už jen tak, z přátelství, z vděčnosti, z lásky… udělá však takový dárek (a celý proces) radost i vám?

Upřímně – nemohl bych z ruky vypustit a darovat jakýkoliv dárek, když bych dopředu věděl, že to druhému nebude dělat radost nebo s myšlenkou negativního konce. Rád dávám dárky k různým příležitostem, byť jsou to drobnosti – mimochodem, kdy jste naposledy někomu udělali radost třeba kytičkou? Nakupovat dárky naštvaný a nerudný neumím. A hlavně nechci. Dárky nakupuji, protože mi dělá radost a činí mne šťastným udělat druhému radost nebo ho mile překvapit. Nakupovat z „musu“ – protože prostě musím, tak to nefunguje… Už vůbec se nehodlám honit za tím, aby pod stromečkem „něco bylo“ a nesmyslně tak utratit peníze. Vždyť vybrat ten správný dárek, znamená vědět o obdarovávaném co ho baví, jaká má přání, co by si mohl vyzkoušet nebo prostě jen co by si sám nikdy nekoupil, protože jsou „důležitější“ věci. Proto děti píší Ježíškovi a my, dospěláci, jsme tu proto, abychom Ježíškovi pomohli s dárky, které udělají radost. Ještě raději ale dárky vyrábím. 🙂

Věříte na Ježíška? Věřte!

Pro toho, kdo věří, existuje. I mě letos opět překvapil zcela nečekaným a fantastickým dárkem. (Ježura mi přinesl brašničku na doklady a prašule přes rameno. Jsou praktičtější a mám je radši než „ledvinky“.) Mám rád, ba co víc, jsem šťastný a miluji být ve společnosti příjemných, milých a šťastných lidí. Vnímám energii, která se kolem nich tvoří. A existují krámečky a obchůdky i cukrárny, kam rádi zavítají, protože tam takové energie člověka nabudí a konejší zároveň. To jsou ty správné Vánoce. Být šťastný, být s rodinou, být s přáteli, vědět, že máte někoho, komu na vás záleží a někoho, na kom záleží vám.

Vyhnout se negacím vždycky nejde…

Byl jsem však svědkem i předvánoční atmosféry a nákupní horečky v nejmenovaném velkoobchodním řetězci, protože prostě bylo třeba nakoupit některé zboží do obchodu. A trefili jsme se zrovna do času, kdy se tam začali rozdávat kapři za nákup. Když jsem tam procházel a ukládal zboží na vozík, tak v tom „blázinci“ snad jedinou radost činí najet druhému na nohy a bezohledně blokovat vozíky uličky.

Přesto jsem v tom obrovském množství lidí pozoroval a setkal se s lidmi, kteří nakupovali s láskou. Bylo jich v tom davu méně, než kolik je prstů na jedné ruce. Také je poznáte, stačí se na chvíli zastavit, pozorovat a vnímat… V tom shonu, v tom zmatku se jen na chvíli zastavit a sledovat. Jakou energii mohly potom takové dárky vyzařovat? Opravdu je to taková nutnost, být protivní, nerudní až nasraní, bez jediného úsměvu, bez vlídnosti a zahleděni do sebe a honby za dary pod stromeček? Vždyť nikoho snad ani pak ten proces, dát dárek, nemůže těšit… No, byl jsem rád, že jsme mohli po téměř 3 hodinách tu stavbu opustit, protože tolik negativní energie na jednom místě jsem dlouho nezažil a naprosto mě to drtilo. Dokonce i moje kamarádka prohlásila, že se jí tak třásly nohy, že být tam ještě půl hodiny, asi by se tam složila. Prostě jako když na vás padá strop.

… a kdo to všechno bude jíst?

A nenakupují se jen dárky pod stromeček. Nakupuje se jídlo. A v superhypermega obchoďákách…

národ se chová, jako kdyby měsíc nežral a v příštích týdnech nebude co jíst a pak to musejí do sebe nacpat za dva dny! (Navíc všude, kam pak přijdou na návštěvu je zase jen jídlo a jídlo.) V domnění, že ušetří „na slevách“ oproti českým podnikatelům a krámkům, utrácejí peníze a cpou prachy skrz řetězce do zahraničí. Nakupují tolik, že to nemohou během svátečních dní nebo dokonce až do Silvestra spořádat a pak, když je jim líto to vyhodit nebo dát slepicím (protože to stálo balík) se přežírají a prvního ledna si dávají předsevzetí o hubnutích 🙂 Někdy je to prostě postavené na hlavu.

A tak přeji všem, aby nakupovali s rozumem, aby si vážili svého řezníka v sousedství, aby si podporovali více místních krámků, domácích potřeb, prodejen s potravinami, oblečením, šroubky a kováním, květinami, dárky, trafiky, kadeřnictví, restaurací a hospůdek, cukrárny, vinárničky, papírnictví, pekařství, řemeslníky a výrobce čehokoliv, hračkárny, butiky, parfumerie, optiky, sporty, elektra, prodejny koberců i barev… aby si vážili jeden druhého, aby mezi lidmi vládl zdravý selský rozum, vděčnost, ohleduplnost i láska. Aby vládla tolerance a lidi upřímně přáli i druhým. Tvoří si tak i kolem sebe šťastné prostředí, kde se jim bude žít mnohem radostněji. Přeji všem, aby Vánoce byly tím obdobím, kdy si uděláte a pohodlně a bez stresu můžete udělat čas na rodinu a přátele, a kdy se sejdete s těmi, které máte rádi.