Již od základní školy jsem si kladl otázky, zda ten který fyzik či chemik se mohl setkat s autorem knih. Zajímal mne celkový pohled na dobu, ve které žili. Od vysoké školy jsem slýchával, že systém dětem pouze plní hlavy nesmysly, chce po nich biflování letopočtů s každou historickou událostí a každou knížkou.
Již ve druhém týdnu na gymnáziu jsem navštívil moji třídní profesorku v kabinetu. Její vášní byla literatura. Já jsem letopočty a biflování odmítal a šel jsem jí to vysvětlit – se slovy „Paní profesorko, já se to učit nechci. Dejte mi přečíst knížky, které mi rozšíří obzory, klidně z toho budu dělat referáty nebo se o nich pobavíme spolu. Ale ne letopočty, to si můžete dohledat v chytrých knihách.“ Pochopila. Sice mne zkoušet musela, nicméně mé schopnosti rodného jazyka, slohy a láska k češtině vyvážila všechna nepamatování si pro mne nesmyslných letopočtů.
Postupně jsem dospěl k tomu, že všechno asi nebylo tak, jak nám je předkládáno ve školách. A nejenom ve školách, ale také v médiích, zdravotnictví, od lékařů a jinde. A postupně přicházelo na mysl čím dál častěji: Proč je tohle takhle? A proč mohlo být tohle a přitom nás učí tohle? Atd.
Dospěl jsem ke stejné otázce, kterou jsem občas slýchával od dospělých a zkušených:
Proč se ve škole některé předměty učí způsobem vyžadujícím biflování blbostí a neužitečností?
Proč se nevyprávějí některé události víc jako příběhy, které si mohou děti snáze zapamatovat? Učitel je ten průvodce, který může vypíchnout důležité (nebo taky ne). Vždyť kdo by si nepamatoval manželku Karla IV. která lámala meče? Nepo popravu 21 českých pánů? Učí se opravdu tyto události podle skutečností a v souvislostech podle pravdy? K mnohým přesnějším informacím jsem totiž přišel až v době internetu v mobilu.
A proč se vůbec některé předměty učí? Proč se neučíme víc o starověku a době ještě před tím? Proč se neučí děti více pěstovat, chovat, starat se o zvířata, vařit, základy vlastního zdraví aj.? Více o těchto otázkách píšu v rámci Změny systému v článku „Jak bych změnil školský a vzdělávací systém“ a k němu navazujících informacích.
Proč se neučíme předměty v souvislostech?
Zatímco škola zaměstnává dětem mozek natolik, aby se nemohly rozvíjet ve své přirozenosti, vrhá je do nekonečného kola porovnávání se, učení letopočtů, z nichž velká většina zřejmě vůbec neplatí, popírají se vědecké poznatky a důkazy. Tento systém je prostě špatný.
A tak objevuji souvislosti i v historii. Souvislosti dávají nový pohled na svět všem, kteří připouštějí, že některé události a časové souslednosti mohly být úplně jinak…
