Seděl jsem na posteli, záda opřená o zeď a nemohl dýchat. Stihl jsem něco hlesnout, zabouchat na postel. Z vedlejší ložnice přiběhl táta a pak jsem omdlel.
Jak jsem utekl hrobníkovi z lopaty? A co mě na ni vlastně dostalo? #2
číst více
Zdraví
Býval jsem těžký astmatik a alergik. Každé období jara bylo pro mne jednou velkou katastrofou, kdy jsem nechodil ven, nemohl jsem popadnout dech, srdce mi tlouklo 24 hodin denně rychlostí špičkového cyklistického sprintera při přejezdu Alp.
Miluji barevný svět, jarní zelenou, probouzející se přírodu, rostoucí a květenu i nově se rodící život – přitom jsem nesměl chodit ven a cpali do mě pilulky a injekce.
Když mi kolem mého 21. roku, v Praze při stěhování polikliniky ztratili moji zdravotní kartu se záznamy o alergiích a astmatu. Odmítl jsem nové testy a další a další nekonečné vakcíny. Už jsem to nechtěl podstupovat. Měl jsem toho plné zuby. Nic se nelepšilo. Již tehdy jsem měl pochybnosti o takové „léčbě“ a tak jsem začal hledat cesty alternativní. Bylo mi však jasné, že se to neodehraje ze dne na den.
A tak zatímco se setkávám se zázraky lidského těla i duše, mnozí mí kdysi zdraví známí propadli nemocem, krmí se chemickými tabletkami a snídají brufáč.
Chci Vám tedy ukázat, že to se zdravím můžeme mít i jinak…
Co je to láska?
Jako dítě bych vám zřejmě odpověděl, že to je když dá táta mámě pusu nebo s námi tráví svůj čas, i když je stále v práci. Nebo když si s námi rodiče hrají. Jako puberťák bych vám řekl, že to je vnitřní pocit, kdy máte husí kůži, šimrání v břiše a ještě níž v momentě,...
Jak jsem utekl hrobníkovi z lopaty? A co mě na ni vlastně dostalo? #1
Bylo mi 6 a skončil jsem na kapačkách. Polovinu první třídy jsem trávil střídavě ve špitálech a domácím léčení a nevěděli co mi je.
Je neděle, den matek, a já si válím šunky už 4. den ve špitále a..
Když už si přeju zhubnout, dočíst knihu, začít další a dopsat v klidu články, tak si taky musím zvolit vhodný způsob.