Ochrana soukromí. Něco, co je jen mé a ostatním je do toho houbeles. Je velmi obtížné toto chránit, zejména jsou-li všude registry. Plán omezování lidských práv a svobod je rozfázován do postupných kroků, které jsou nám předkládány pro naše dobro. Musím říct, že velmi povedeně.
A tak nám tyto krůčky postupně kradou naše svobody a soukromí. Schovávání se za elektronické avatary, kteří jsou jednodušeji ocizitelní a zneužitelní než vy sami, vaše těla a vaše myšlenky, činy a kroky. Kdo ovládá tyto systémy, ovládá systém a tím ovládá nás.
Dnes, tj. 14. listopadu 2023, oznámilo 6 bank působících na našem území spuštění nové služby. Air Bank (Nizozemí), Česká spořitelna (Belgie), ČSOB (Belgie), Fio banka (mix), Komerční banka (Francie) a Raiffeisenbank (Rakousko). Příští rok se k nim připojí také Moneta (mix) a UniCredit (Itálie). Tou službou jsou:
Platby na jméno
Služba je to rozhodně zajímavá, avšak podle mě naprosto zbytečná. Vymyšlené je to však velmi dobře, pokud se zamyslíte nad celým pozadím fungování systému (státu a bank).
Předkládáno je nám to dle slov Moniky Zahálkové, výkonné ředitelky České bankovní asociace takto: „další zjednodušení při posílání peněz mezi lidmi“. Dále jako „usnadnění transakcí mezi lidmi“, protože se tím „sníží chybovost, jelikož až 50% lidí zadá bankovní účet příjemce chybně“.
Z průzkumu společnosti Ipsos pro Českou bankovní asociaci údajně vyplývá, že „většina klientů preferuje platbu na číslo mobilního telefonu především kvůli jednoduššímu a rychlejšímu vyplnění a část z nich považuje dohledání čísla mobilního telefonu za snazší“. A Monika Truchliková, manažerka týmu platebních metod Komerční banky, dodává, že „Česká republika není jedinou zemí, kde byla podobná služba vyvinuta. Ve Švýcarsku například funguje služba TWINT, kterou využívají přibližně čtyři miliony klientů“.
A teď ta největší pecka k registru bankovních účtů na jméno
Registr telefonních čísel a bankovních účtů ke jménům má vést Česká národní banka. Jelikož ji spravuje stát, získá tak kompletní evidenci bankovních účtů všech, kteří se do registru zapíší. Jedním z argumentů je, že „v platbách na kontakt dlouhodobě vidíme smysl, protože platby do pěti tisíc korun využilo jen letos přes 82 procent klientů bank“.
Proč je to předkládáno v rozporu s mým přesvědčením?
Tak si to shrňme – lidi jsou vlastně idioti, jelikož neumí opsat kód, použít QR kód nebo zaplatit tak, aniž by uvedli správně bankovní účet. Mimochodem – chybný bankovní účet aplikace okamžitě oznámí uživateli, protože jsou zadávány podle určitého klíče a tak funguje zpětná kontrola. Podobně jako u rodných čísel. Existuje tak celá řada ochrany vůči tomu, aby se tyto chyby eliminovaly už na straně uživatele, přestože se splete.
Z mého úhlu pohledu jsou tato uváděná čísla jako mystifikační a jelikož se tyto informace dají považovat za reklamu, mělo by s tím být také nakládáno jako s klamavou reklamou. Minimálně s klamavou statistikou. Znám totiž ve svém širokém okolí jediného člověka, který poslal peníze na jiný bankovní účet a to jen proto, že se ukliknul ve výběru předdefinovaných příjemců.
Zároveň jsou ukazována čísla ze zahraničí, která vůbec nemusím ověřovat, zda tuto službu někdo používá. To, že se někde někdo registroval není zárukou používání služby a předkládat Švýcarsko, k němuž mnozí vzhlížejí jako k autoritě a snu fungování naší země je další manipulativní reklamní technika.
Služba to pro mnohé bude zajímavá. Avšak spatřuji v tomto velkou hrozbu a další zásah do soukromí vidím v tom, že stát prostřednictvím Národní banky strká rypák přímo do peněženek obyvatel. Zjistí tak i to, co jste doposud nemuseli nikde uvádět vůbec nikomu (ani financům) a tak dobrovolně registrací odevzdáte další klíče od vaší svobody či nesvobody. A přitom je jim do toho houbeles. Vůbec si nedělám iluze, že v brzké budoucnosti může být a zřejmě i bude tento registr zneužit minimálně státem. Platí to pro potenciál výše zmíněných až 82 procent uživatelů bank. A to není zrovna malé číslo populace…
